milí psi,
Dnes jsme se rozloučili s naším přítelem Lewim. Jako většina vašeho druhu byla Lewi stará dobrá duše. Měl široký úsměv, šťastný ocas a sladkého ducha. Byl to bojovník a tvrdě pracoval, aby s námi zůstal, ale po 15 letech se jeho tělo konečně vzdalo.
A tak udělala jeho matka a rozhodnutí . Rozhodnutí, které dříve nebo později budeme muset udělat my všichni, kdo dáváme své srdce psovi. Stál jsem opodál, když ho hladila po hebké srsti, jemně na něj mluvila a dávala mu poslední, nanejvýš nezištný dárek, který musela dát. Když Lewi odcházel z tohoto světa, vím, že nic nezůstalo nevyřčené nebo nedokončené. Pochopil, jak dokonale je milován.
Když jsem se vrátil domů, sedl jsem si na zem, objal vás oba a plakal jsem vám do krku. Naklonil ses ke mně a políbil mé slzy. Znovu a znovu jsem vám říkal, jak moc vás oba miluji, jak jste mi vzácní.
Drazí psi, přál bych si, abyste věděli – opravdu věděli – jak jsem za vás vděčný, jak moc jste mě změnili, jak jsem díky vám lepší člověk. Ale kdybych měl příležitost ti to říct slovy, kterým rozumíš, kde bych začal? Co bych řekl?
Řekl bych …
Děkuji za smích.
Kvůli vám, milí psi, neuplyne den, kdy bych se nezasmál. I v těch nejtemnějších časech, v těch nejchmurnějších chvílích jsi mi dokázal vykouzlit úsměv na tváři. Ať už honíte veverku nebo tančíte u večeře, v každé maličkosti najdete zábavu a mě povzbudíte, abych udělal totéž.
Děkuji za perspektivu.
Je pravda, psi, že se někdy beru příliš vážně. Příliš přemýšlím o práci a trávím příliš mnoho času přilepený k počítači. Ale neustále připomínáte, co je skutečně důležité. S něžnou tlapkou na mé noze mě přesvědčíš, abych se prošel ven, ucítil slunce a třeba se s tebou natáhl do trávy. Užijte si tento okamžik, zdá se, říkáte, protože tento okamžik je vše, co máme, a jediný, na kterém opravdu záleží.
Děkuji za spojení.
Jako introvert považuji za uklidňující a pohodlné být sám, uzavírat se do sebe, vyhýbat se planému klábosení. Ale vy, milí psi, jste to znemožnili. Chodit s vámi je jako chodit s rockovými hvězdami. Cizí lidé se chtějí zastavit a mluvit, ptát se na vás, rozčilovat se nad vámi. Prostřednictvím vás a blogu, který o vás píšu, jsem měl možnost poznat lidi z celého světa. Ještě víc jsi mi ukázal, že navazování přátelství je mnohem jednodušší, než jsem si představoval. Zjevně se stačí jen usmívat a vrtět.
Děkuji, že jste tak moudří učitelé.
Měl jsem v životě štěstí na skvělé učitele. Ale vy, psi, patříte k těm nejlepším. Naučil jsi mě smyslu víry a důvěry, trpělivosti a naděje. Kvůli tobě jsem se vydal na zcela novou životní cestu a po cestě jsem zjistil, že jsem schopen víc, než jsem kdy považoval za možné.
Děkujeme, že jste tam byli.
V posledních několika letech jsem zažil svůj slušný podíl vzestupů a pádů. Zdravím a sbohem. Život a smrt. Triumfy, neúspěchy a nejistoty. Ale co se nikdy nevzdalo, byli jste vy, milí psi. Bez ohledu na to, co se kolem mě dělo, ty jsi byl uprostřed, mé chlupaté malé prubířské kameny. Dej mi něco hmatatelného, čeho se můžu držet. Udržuje mě při zemi, celistvou a vyrovnanou.
Děkuji za spravedlivé bytost .
Zdá se nemožné, že tím, že nic neděláte, toho ještě tolik stihnete. Váš šťastný postoj po ránu – tohle je nejlepší den mého života! – – udává tón pro zbytek mého dne. Když pracuji blízko vás, pomáhá mi to soustředit se. Dokonce i chvíle, kdy tiše (nebo ne tak potichu) chrápete na pohovce, mě naplňují klidem a uklidňují. Jen fakt, že ty existovat nějak zlepšuje život.
Milí psi, vždy říkám, že oba budete žít věčně. Že ti nikdy nebudu muset dát dárek, který mu dnes dala Lewiho máma. Samozřejmě vím, že to není pravda. Že bez ohledu na to, jak moc si to přeji nebo budu chtít, ten den přijde, a až přijde, odejde s tebou i kus mého srdce. Ale také vím, že i tehdy, dokonce i ve chvíli, kdy se to zlomí, bude mé srdce větší, protože jsi byl jeho součástí.
Moji milí, milí psi.
Na řadě jste: Kdybyste mohl svým psům cokoliv říct, co byste řekl? Řekněte nám to v komentářích!
Zjistěte více o psech s Mydogs.blog: